Epilepsie

Jde o onemocnění mozku, které se projevuje opakovanými záchvaty s různou frekvencí výskytu. První výskyt se objevuje většinou mezi 10měsícem až 3rokem života. Některá plemena psů např. bígl, ovčáčtí psi, retrívři, setři mají k tomuto onemocnění genetickou predispozici.

Příčiny vzniku epilepsie jsou:

- Primární – sem patří vrozená vodnatelnost mozku, nádory mozkové tkáně, úrazy hlavy a přímé poškození mozku, záněty a infekce mozkové tkáně

- Sekundární – zde bývá příčina onemocnění jater, ledvin, srdce atd., dále také různé otravy

- Terciární (idiopatická) epilepsie, zde není nalezena příčina vzniku epilepsie, zvíře je jinak zdravé, ani např. CT nebo MRI vyšetřením mozku nezjistíme žádné změny, jedná se o funkční deficit mozku. Tento typ epilepsie postihuje až 3% populace psů.

U některých záchvatů můžeme rozeznat 4 různé fáze:

1. Fáze prodromální, která trvá hodiny až několik dní, zvíře se chová „jinak“ než obvykle, většinou bývá ustrašené a chce být nablízku majiteli.

2. Aura. Bývá krátce (sekundy, minuty) před záchvatem a projevy jsou podobné jako ve fázi prodromální, ale jsou mnohem intenzivnější, zvíře může kňučet.

3. Iktus (záchvat). V té nejlehčí formě může docházet pouze k záškubům určitých svalů a neklidu zvířete. Nejčastější je celkový záchvat (tento typ postihuje 70%psů), který se začíná zvýšeným tonem (křečí) všech kosterních svalů, zvíře leží na boku a má zvrácenou hlavu. Poté následuje fáze, kdy dochází k rytmickým pohybům končetin (tzv. plovacím pohybům), žvýkací svaloviny. Zvíře se většinou pomočí, pokálí a dochází ke ztrátě vědomí.

4. Fáze po záchvatu. Zvíře se regeneruje a může trvat několik minut až dní. V této fázi je zvíře unavené, nemusí poznávat majitele a mohou být výrazně zmatené i v jejich důvěrně známém prostředí (byt, zahrada). Zvíře má většinou hlad a žízeň.

Můj postoj a postupy v léčbě epilepsie:

- Pokud má zvíře 2krátké záchvaty za rok, zvíře se rychle zregeneruje a nemá jiné zdravotní problémy potom je možno zvíře ponechat bez léčby

- Pokud jsou záchvaty častější a silnější, poté již doporučuji provést vyšetření krve se zaměřením na onemocnění ledvin, jater a štítné žlázy, u starších zvířat je vhodné doplnit SONO břišní dutiny a RENTGEN hrudníku kvůli vyloučení onemocnění srdce a případných nádorů. Samozřejmě je vhodné CT nebo MRI hlavy, nicméně to vyšetření je finančně náročné a pro většinu majitelů nedostupné.

- Pokud je zjištěno nějaké orgánové onemocnění, je nutno zvážit souvislost s vlastní epilepsií a přednostně léčit primární onemocnění v kombinaci s léky proti epilepsii.

- V 97 % procentech nezjistíme příčinu vzniku epilepsie!!! Léčba spočívá v každodenním podávání fenobarbitalu ve formě tabletek 2xdenně v pravidelných intervalech. Léčba bývá zpravidla doživotní, dávka léků se snižuje na nejnižší účinnou dávku. Pokud není účinná terapie pouze fenobarbitalem, je nutno podávat navíc benzodazepiny (většinou krátkodobě) a dlouhodobě je vhodná kombinace fenobarbitalu s bromidem draselným. Zaznamenal jsem i pozitivní odpověď na homeopatickou léčbu.

- Pokud má zvíře záchvaty silné nebo se ve velmi krátké době opakují, dochází k velkému zatížení srdce, svalů, mozku, ledvin, je nezbytné zvíře urgentně dopravit k veterináři a záchvaty medikamentózně zastavit. Zvířeti je zavedena intravenózní kanyla, zvíře je na několik hodin uspáno, čímž se ihned zastaví záchvaty. Zároveň provádím vyšetření krve, ultrazvuk břišní dutiny a dle potřeby rentgen hrudníku pro vyloučení onemocnění srdce. Po probuzení se pokračuje v léčbě ve formě tablet 2xdenně, zpočátku volím vyšší dávky, které se, pokud jsou účinné, postupně snižují. Je vhodné 1-2xročně provést preventivní vyšetření krve z důvodu zvýšené zátěže jater při podávání antiepileptik.