Blechy a klíšťata patří mezi nejčastější zevní parazity napadající psa. Dále se v menší míře vyskytuje svrab, demodikóza postihující převážně štěňata a ostatní zevní parazité jako např. vši, všenky atd.

Zablešení představuje nejčastější ektoparazitózu a způsobuje až 70 % svědivých onemocnění kůže. Typické příznaky napadení blechami jsou svědivá ložiska na kůži lokalizované v oblasti beder a kořene ocasu. Může dojít i k celkovému postižení celého těla. Zvíře se intenzivně drbe a často se může vyskytnout i alergie na bleší kousnutí, kdy již kousnutí jednou blechou způsobí intenzivní svědění a v důsledku škrábání se často vyskytnou silné záněty kůže.

Zaklíštění představuje v našich klimatických podmínkách typický sezónní problém omezený na teplé roční období. Hlavními limitujícími faktory výskytu jsou nadmořská výška, obvykle do 600 m.n.m, a klimatické podmínky. S narůstající teplotou se počet klíšťat v prostředí zvyšuje. Klíšťata se vyskytují nejčastěji na místě s jemnou pokožkou, což je spodina krku, na břiše, v uších, na nose a v okolí očí. V místě přichycení se objeví lokální zánětlivá kožní reakce, která může způsobit svědění a v důsledku škrábání postiženého místa může dojít až k zánětu kůže. Při silném napadení se může objevit tzv. klíšťová paralýza, kdy zvíře dočasně ochrne na pánevní končetiny. Tyto příznaky spontánně odezní do dvou dnů.

Svrab je vysoce přenosné onemocnění provázené intenzivním svěděním. K šíření dochází zejména v hromadných chovech psů a ve špatných hygienických podmínkách. Dochází k poškození řídce osrstěných míst na těle, tj. břicho, ušní boltec, loketní a hlezenní kloub. Až 60 % osob, které jsou v kontaktu s nemocným psem mohou být přechodně napadeny svrabem. Napadení svrabem se projevuje svědivou vyrážkou na rukách.

Demodikóza je zánětlivé onemocnění kůže. V poslední době dochází ke zřetelnému nárůstu tohoto onemocnění. Demodex se běžně vyskytuje v chlupových folikulech zvířete a k onemocnění dojde při přemnožení parazita a objeví se klinické příznaky onemocnění. K přenosu onemocnění dochází přímým kontaktech feny s novorozenými štěňaty v prvních 2 až 3 dnech života. Nejčastěji se vyskytuje lokální forma demodikózy, která začíná na hlavě a může se šířit přes krk a končetiny po těle. Až 90 % případů lokální formy se vyléčí spontánně. Při přechodu v generalizovanou formu, která bývá často spojena s poruchou imunity zvířete dochází ke zvýšenému šupinatění kůže, tvorbě krust a v 50 % případů dochází k následné bakteriální infekci.

Odblešení a odčervení se provádí:

- šampony – vhodné použít u silně zablešených zvířat, většinou nemají dlouhotrvající účinek, ale jsou spíše jednorázové, u přípravků kupovaných ve zverimexech bývá nižší koncentrace účinné látky,

- spray – použití opět spíše jednorázové, nutnost častého opakování (např. Arpalit, Difusil), ale např. FRONTLINE nabízí velice účinnou ochranu a pro menší plemena psů vychází cenově nejpřijatelněji, je možné ho použít i na kočky,

- spot-on ampulky – známé jako „kapky na blechy“ představují účinnou ochranu proti blechám až 3 měsíce a proti klíšťatům 1 měsíc, časté koupání snižuje účinnost,

- antiparazitární obojky – dlouhodobá účinná ochrana proti blechám a klíšťatům, někteří výrobci garantují účinnost po celou sezónu výskytu klíšťat (asi 7 měsíců), cenově nejpřijatelnější varianta ochrany pro plemena středních a velkých psů.

- tablety - nabízejí ochranu proti blechám, případně i klíšťatům na dobu 1-3 měsíce

- opakovaně jsem se setkal s dotazem, zda existuje injekce proti blechám a klíšťatům a odpověď je - NEEXISTUJE